neděle 29. dubna 2012

Sklony a posuny křivek IS, LM

Zadání:

Které veličiny ovlivní sklon, resp. posun křivky IS, resp. LM. Snažte se formulovat ekonomickou situaci, tu převeďte do mluvy lineárního modelu. Všechno kreslete, popisujte, zdůvodňujte.
Modelovat můžete také polohy funkcí poptávky pro změny zafixování tzv. "cizích" veličin (AD pro různá i, resp. L pro různá Y).
Můžete navazovat na práce svých spolužáků.

A) Křivka IS
Zobrazuje takové kombinace ROVNOVÁŽNÝCH ÚROKOVÝCH SAZEB a úrovní ROVNOVÁŽNÉ PRODUKCE (důchodu), při kterých je trh zboží v rovnováze.
Lze analyticky vyjádřit rovnicí tak, že graficky popsaný postup uskutečníme pomocí rovnic. Rovnováha na trhu zboží byla hledána jako průsečík AD s osou oktantu, tzn. s rovinou o rovnici Y = AD, což lze dosadit do AD.


IS:   Y  =  a  (A - b i)


Popisuje multiplikované účinky změny (A - b i) na změny Y, má svůj sklon a umístění v rovině, o kterých budeme dále uvažovat, rozdělí rovinu na dvě oblasti - v obou leží body, při nichž dochází k nerovnováze na trhu zboží, avšak tlaky na změnu jsou v obou případech různé, neboť vycházejí z různých tlaků na vyrovnání agregátní poptávky.
SKLON křivky IS je ZÁPORNÝ -> křivka IS KLESAJÍCÍ


- Závislost sklonu IS na koeficientu a
Závislost sklonu IS na velikosti a byla odvozena čistě formálně z rovnice IS, avšak závislost lze sledovat postupně, neboť prvotní příčina změny sklonu IS je ve změně sklonu křivky AD.
Sklon IS tedy závisí na velikosti a, a to z toho důvodu, že pro vysoké a dochází vlivem zvýšení poptávky po investicích ke zvýšení produktu mnohem většímu, než pro malá a. Křivka IS tedy musí být plošší, lépe řečeno blížit se k rovnoběžnosti s osou Y, aby změny byly (pro stejné změny vstupů) vyšší.

- Závislost sklonu IS na citlivosti b (investic na úrokovou sazbu)
Sklon křivky IS závisí rovněž na citlivosti poptávky po investicích na úrokovou sazbu, tedy na b. Změny sklonu IS odvodíme prostřednictvím změn AD (vlivem změn b). Celý princip spočívá v tom, že větší citlivost b v rovnici AD zapříčiní „plošší rovinu v E3“ (vzhledem k rovině s osami AD, Y), tzn. přímky vzniklé řezy pro dvě hodnoty i budou dále  od  sebe než v případě stejně vedených rovin řezů rovinou AD s menší citlivostí b´. Tzn. dva body E1, E2, které ve spodním grafu obrázku určí přímku IS, z tohoto důvodu vedou k jejímu „ploššímu“ průběhu než pro body E1´, E2´. Nejlépe tuto situaci lze popsat příkladem, kdy sestrojíme dvě přímky IS, IS´, každou pomocí dvou bodů (pro i1=5%, i2=10%), avšak IS bude řízena citlivostí b1 = 40 a IS´: b2 = 5.


- Posun křivky IS
Závisí na:

  • změně autonomních výdajů A
  • změně multiplikátoru a

B) Křivka LM
Finanční a hmotná aktiva  =  celkové bohatství osoby nebo domácnosti, které má různé formy: peníze, akcie, obligace, pozemky, domy.
        Bohatství redukujeme na finanční aktiva.
        Finanční aktiva = peníze + ostatní alternativní aktiva (z rovnosti plyne, že rozhodnutí o objemu jedné formy držení determinuje objem druhé formy).
Peníze = hotovost + šekovatelná depozita.
Ostatní alternativní aktiva.
Nesou výnos a to nejen úrokem, ale i kapitálový výnos (např. plynoucí ze změny cen akcií). Výnos může být i záporný.
Úroková sazba i je jednotná míra výnosnosti alternativních aktiv.
Rozhodnutí o portfoliu
Jde o rozhodnutí jednotlivce, o tom, v jaké formě drží svá finanční aktiva, kde základním kritériem jsou ušlé úroky v případě držby finančních aktiv v podobě peněz a naopak realizované úroky v případě držby finančních aktiv v podobě např. obligací.
Portfolia tvořena na základě
·      likvidnosti
·      výnosnosti
·      rizikovosti
Reálné peněžní zůstatky (RPZ)  vyjadřují poměr
·      nominálních peněžních zůstatků
·      a cenové úrovně.

Nominální poptávka po penězích  = poptávka jednotlivce po daném počtu peněžních jednotek                                      
Poptávka po RPZ  =   L (Y, i)      = nominální poptávka po penězích  cenová úroveň

L  =  k . Y - h . i,

Sklon  křivky LM je pozitivní -> křivka je ROSTOUCÍ.    

- Závislost sklonu LM na citlivosti k, h

Závislost:
  • na k závisí sklon pozitivně (čím větší, tím větší)
  • na h negativně, neboť je ve jmenovateli (čím větší, tím menší).
- posun křivky LM
Poloha přímky LM je závislá na nabídce RPZ: L = M / P. K růstu nabídky RPZ však nedochází vlivem změny cenové hladiny, ta je fixní, ale vlivem růstu nominální nabídky peněz centrální bankou, čímž se zvýší nominální držba peněz a následně poklesne úroková sazba.

Monetární X Fiskální politika





Analýza IS-LM modelu




pondělí 2. dubna 2012

Makroekonomická rovnováha ve třísektorové ekonomice; multiplikační efekt (efekt změny autonomních výdajů, resp. mpc, resp. t)

Zadání:

Odvoďte multiplikační efekt ve tří sektorové ekonomice (případně s konkrétními čísly). Postupně můžete nejen "stavět nemocnici", ale také měnit velikost transferů, resp. autonomních daní, ba dokonce daňovou sazbu. Kdy se AD pouze posunuje, kdy se dokonce otáčí?

Multiplikační efekt vyznačte graficky.

DOPLNĚNÍ ÚKOLU (každý nechť má zápisky a hl. obrázky ke každé z těchto situací!): Analyzujte multiplikační efekty pro

  • změnu některých z autonomních výdajů (1-3 sektorová ekonomika)
  • změna mpc (zvýší se multiplikační efekt nebo sníží, proč?)
  • změna t (zvýší se multiplikační efekt nebo sníží, proč?)

Každou ze zakreslených situací si napište symbolicky (jako informaci, kterou stojí za to si zapamatovat), např. zvýšení mpc znamená strmější spotřební funkci, tzn. průsečíky pro rovnováhu jsou dále od sebe, tj. multiplikační efekt na důchod se pro větší mpc zesiluje - zapište v symbolech šipek, implikací atd.




neděle 1. dubna 2012

Elasticita, včetně paradoxu velké úrody atd.

Zadání:


  • Zvol funkci rostoucí, resp. klesající a urči graficky jejich elasticity (viz přednáškové slidy).
  • Zvol funkci nabídky (kvadratickou) a urči její elasticitu jako funkci, pak v jednom bodě - početně, graficky (viz příklad ze cvičení). 
  • Skupinový příklad pro změny diskrétní (pro poslední dodatečnou jednotku, viz Vaše ekonomické příklady, např. o snižování cen letenek apod.) - jen pro zájemce (nemusíte).
  • Paradox velké úrody, resp. snížení poplatků za telefon (velmi často bývá na písemkách)!!!




Vztah funkcí mezní a průměrné

Zadání:

Kreslete sady obrázků Mf a Af a žádejte po svých kolezích ve skupince í výběr správné odpovědi - viz přednáška (začněte někdo upřesněním zadání, jak jste jej slyšeli, např. komentováním svého zadání a správného řešení).

Prosím okomentujte tyto zadání:

Vztah mezi průměrnými a mezními veličinami

Zadání:

Vysvětlete vztah mezi průměrnými a mezními veličinami.



Lokálnímu extrému funkce celkových veličin odpovídá nulový bod funkce mezních veličin. Mezní veličina klesá 2x rychleji než veličina průměrná.