Ahoj MatEkaři,
tak už 7. cvičení, duben je tady a všechno se nám to blíží závratnou rychlostí :-)
neděle 1. dubna 2012
Maximalizace zisku
Zadání:
Výpočtem hledejte maximální zisk pomocí dvou metod:
U metody ekonomického pravidla bereme vždy v potaz pouze kladný z výsledků produkované produkce, jelikož je nesmysl, aby firma produkovala záporná množství.
Výpočtem hledejte maximální zisk pomocí dvou metod:
- MC = MR (ekonomické pravidlo)
- Hledání extrému funkce (využití diferenciálního počtu)
- TR, TC
- MR, MC
- zisk pi
- TR = 11 300 Q - 22Q2
- TC = 4 Q3 - 16 Q2 + 140 Q + 1780
U metody ekonomického pravidla bereme vždy v potaz pouze kladný z výsledků produkované produkce, jelikož je nesmysl, aby firma produkovala záporná množství.
Grafy představují ideální prvek pro pochopení toho co jsme počítali. Je zde vidět přesně "Co to vlastně ten maximální zisk je.". V prvním grafu jej vidíme jak rozdíl celkových příjmů a celkových nákladů - v podstatě, tak jak jsme počítali v úseku b). S tímto souvisí i graf druhý zobrazující již zisk jako rozdíl mezi maximální dosažitelnou hodnotou na ose y a osou x. Třetí z grafů nám ukazuje platnost ekonomického zlatého pravidla, že mezní příjmy se musí rovna mezním nákladům pokud chceme dosáhnout maximalizace zisku v podniku.
pondělí 26. března 2012
Elasticita funkce
Ahoj MatEkaři,
tak přináším zápisky z posledního cvičení o elasticitě funkce, která bude na SPP 1 ;-) Jinak nejbližší termín je na 2.4.! Asi se tam uvidíme.
tak přináším zápisky z posledního cvičení o elasticitě funkce, která bude na SPP 1 ;-) Jinak nejbližší termín je na 2.4.! Asi se tam uvidíme.
neděle 25. března 2012
Hladká funkce
Zadání:
Pochopte prostý pojem "HLADKOST", pak jej dokážete vysvětlit exaktně. Cvičte si přesné vyjadřování, vše doplňujte vysvětlováním na obrázcích. Inspirací Vám může být studijní materiál z Repository s názvem Hladká funkce.
Pochopte prostý pojem "HLADKOST", pak jej dokážete vysvětlit exaktně. Cvičte si přesné vyjadřování, vše doplňujte vysvětlováním na obrázcích. Inspirací Vám může být studijní materiál z Repository s názvem Hladká funkce.
neděle 11. března 2012
Mezní sklon ke spotřebě
Zadání:
Rozumím tomu, proč mezní sklon ke spotřebě nabývá hodnot mezi nulou a jedničkou, nebo jsem se tuto skutečnost jen naučil(a)? Popište své znalosti o tom, proč tomu tak je. Nemusíte všechno vymyslet sami, využijte dostupné zdroje - tím, že si informace vlastnoručně (a zejména "vlastnohlavně" :-)) zapíšete, mnohé si uvědomíte a pochopíte, také lépe zapamatujete.
Materiál k samostudiu z našeho Repository na Moodle naleznete zde: http://goo.gl/tGHcW
Matematické vysvětlení:
Rozumím tomu, proč mezní sklon ke spotřebě nabývá hodnot mezi nulou a jedničkou, nebo jsem se tuto skutečnost jen naučil(a)? Popište své znalosti o tom, proč tomu tak je. Nemusíte všechno vymyslet sami, využijte dostupné zdroje - tím, že si informace vlastnoručně (a zejména "vlastnohlavně" :-)) zapíšete, mnohé si uvědomíte a pochopíte, také lépe zapamatujete.
Materiál k samostudiu z našeho Repository na Moodle naleznete zde: http://goo.gl/tGHcW
Matematické vysvětlení:
Bude trošičku zjednodušené, pro rychlé pochopení, proč je maximální hodnota mezního sklonu ke spotřebě jedna a nikdy tato hodnota neklesne pod nulu. Představte si přímku, která symbolizuje průběh spotřební funkce - rostoucí přímka, tak jsme na ni zvyklí (čím větší budeme mít důchod (příjem), tím více toho koupíme a budeme utrácet). Pokud tato přímka protne osu x, pak s touto osou svírá jistý úhel a tangens toho úhlu nikdy nebude větší jak jedna a menší než nula (vyzkoušejte si to na kalkulačce - zadat hodnoty od 0 - 45°). Proč tangens? Neboť je známo, že právě tangens svíraného úhlu je náš hledaný koeficient určující sklon, v našem případu mezní sklon ke spotřebě!
neděle 4. března 2012
Sklon funkce na intervalu a v bodě. Posun a otočení křivky. Extrém funkce a její derivace.
Zadání:
Jednou z možností je nakreslit pod sebe dva grafy (stejné měřítko na ose nezávisle proměnné). Do horního obrázku funkci (např. s extrémy, inflexními body apod.) a do spodního obrázku její derivaci. Pozor na souvislosti - zvýrazněte je, popište.
Jednou z možností je nakreslit pod sebe dva grafy (stejné měřítko na ose nezávisle proměnné). Do horního obrázku funkci (např. s extrémy, inflexními body apod.) a do spodního obrázku její derivaci. Pozor na souvislosti - zvýrazněte je, popište.
Funkce, kterou jsem si vybrala má jako graf parabolu v konvexním tvaru (je patrné ze znaménka před prvním parametrem x² = +2). Po výpočtu vrcholu této paraboly a průsečíku s osou y jsem byla schopná nastínit průběh této funkce pro představu. Z grafu je patrné, že tato funkce je rostoucí a má konvexní tvar.
Druhý graf a výpočet se zabývá první derivací výchozí funkce. Po derivaci kvadratické funkce jsme získali funkci lineární a k ní přiřazený graf - přímku. Jak má přímka vypadat jsem určila dle průsečíkům s osami (pozor na obou osách nemám stejné měřítko!!! Funkce roste 4 krát rychleji než základní funkce y = x!). Vidíme, že je tato přímka rovněž rostoucí. Z tohoto nám vyplývá, že původní funkce je od mínus nekonečna do bodu vrcholu V [-4,0] rostoucí funkcí s klesajícím sklonem a od bodu vrcholu do plus nekonečna dochází ke změně sklonu na rostoucí, tedy v plném znění je tento úsek funkce rostoucí s rostoucím sklonem.
Posledním grafem je pak druhá derivace výchozí funkce a je zde jasné, že získáváme konstantní funkci.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)














